Nezávislá výzkumná a technologická organizace Energy System Catapult (ESC), která se zabývá urychlením inovací v oblasti Net Zero energie, doporučila vládě Velké Británie, aby se zavázala k projektu, jehož cílem je zachytit CO2 z ovzduší.
Podle zprávy od ESC by jednotlivá zařízení pro přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu (Direct Air Capture with Carbon Storage, DACCS) byla rozmístěna po celém východním pobřeží, měly by oddělovat skleníkový plyn od vzduchu a přečerpávat ho do podzemních úložišť. Velká Británie by tak za pomoci těchto zařízení mohla splnit cíl „čistá nula“ do roku 2050. Z ovzduší je třeba odstranit 48 milionů tun CO2 ročně.
„Zachycování uhlíku v různých formách je kritickou součástí nízkonákladového přechodu na energetiku,“ uvádí společnost ESC s tím, že „bez něj ve velkém měřítku riskujeme, že nesplníme náš požadavek čisté nuly“.
Projekt by Británii vyšel na 30 miliard liber, což je v přepočtu více než 877 miliard korun českých.
Přímé zachycování vzduchu s ukládáním uhlíku (DACCS) je technologie, která využívá chemické procesy k zachycování a oddělování oxidu uhličitého (CO2) přímo z okolního vzduchu. CO2 je následně oddělen od chemických látek a zachycen tak, aby mohl být vtlačován do geologických zásobníků nebo použit k výrobě trvanlivých produktů. Chemikálie jsou pak znovu použity k zachycení dalšího CO2.
ESC navíc přiznává, že zařízení DACCS „zůstává nevyzkoušené ve velkém měřítku“. Vyvstává tak otázka, zda jsou náklady pro pořízení a následný provoz zařízení odhadnuty správně.
Dalším problémem zařízení DACCS, na který upozornil deník The Telegraph, je, že „by musely být poháněny větrnou, jadernou nebo solární energií, aby neprodukovaly tolik CO2, kolik ušetří“. Ekologické elektrárny by tak pracovaly na napájení zařízení DACCS pouze proto, aby se dosáhlo klimatických cílů.
Nedávné studie ukazují, že stávající technologie DACCS je extrémně neefektivní a k izolaci pouhé jedné tuny CO2 je zapotřebí 2 500 kilowatthodin. K extrakci 48 milionů tun CO2 by tedy bylo zapotřebí elektráren o výkonu 14 gigawattů, což je více než čtyřnásobek výkonu elektrárny Hinkley Point C v britském Somersetu, upozorňuje server The Daily Sceptic
Jeden z prvních průmyslových systémů na zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na světě Británie testovala už v roce 2011. Při CCS se oxid uhličitý odstraňoval z emisí elektrárny a následně vstřikoval do mikroskopických pórů geologických zásobníků pod zemí. Výrobce elektřiny ScottishPower a jeho partneři v konsorciu National Grid a Shell UK měli vybudovat systém, který by dekarbonizoval šestinu výkonu elektrárny Longannet. Projekt však selhal a byl tak odložen na dobu neurčitou, informoval deník New Scientist.
Server The Daily Sceptic se blíže zaměřil i na samotnou společnost Energy System Catapult. ECS je součástí zastřešující skupiny vládou podporovaných soukromých společností s názvem Catapult Network, která je sama o sobě součástí Innovate U.K., jež je zase součástí UK Research and Innovation – nástupnického orgánu veřejného financování někdejších výzkumných rad. ESC a její sesterské organizace tak dle serveru získávají miliony liber z veřejných zdrojů, které jsou doplněny neprůhledným filantropickým financováním, což společnosti umožňuje „podporovat centrální a decentralizované vlády důkazy, poznatky a inovacemi, které podněcují opatření Net Zero“. Ač je tak organizace zdánlivě nezávislá, je i tak podřízena politickým programům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
